Jižanské nářečí amerických dědulů

22. února 2012 v 21:17 | Skye |  Denní střípky
Představte si teplý slunečný den po několikatýdenní zimě, ve vzduchu je cítit zemité jaro a vy právě procházíte kolem typicky amerického zásobovacího kamionu, který právě přivezl další várku chipsů a hamburgrů pro místní kafeterii, studentskou jídelnu. Před kamionem stojí maličký vitální stařík, jehož sluneční brýle kontrastují s jeho do všech stran trčícími bílými vlasy. Džínová bunda i kalhoty, vysoké boty, bílo-červené tričko, pořádný knír. Lepší ukázku správného amerického staříka sotva seženete. Ze všech lidí procházejícíh okolo se natočí právě ke mně a zvesela na mě začně cosi hovořit. Díky jeho těžkému jižanskému přízvuku mu ale porozumím až poslední dvě slova. Mluví o mých červených kalhotách, zjišťuji, zmateně se podívám na své nohy a udělám jedinou věc, která je univerzální odpovědí na cokoliv, čemu nerozumíte: zářivě se usměji.
Sluníčko mě hřeje na zátylku i u srdce. Ach, jak moc nás dokáže ovlivnit! Po pár krocích potkávám chlapce a licousi, který vypadá jako menší verze Wolverina. Kousek za ním si zase vykračuje kulatý mladík s roztodivným, vysokým klouboukem na hlavě. Když ho s úsměvem míjím, prohlédnu si žluté smajlíky na plyšovém cylindru i tričko s dětskou komiksovou postavičkou. Někteří místní lidé jsou povedení, pomyslím si a vzpomínám na jiného staříka s knírem, který nám nedávno přišel opravit vanu. Jemu jsem tenkrát nerožuměla už vůbec nic...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elandorn Elandorn | Web | 11. června 2012 v 16:22 | Reagovat

Jéé to je úúúžasný článek!! A já ho objevila až teď... Krása... Já si taky ráda všímám lidí okolo, dívám se na míjející se postavy a hledám nějaké zajímavé a neobvyklé věci... Člověk si pak uvědomí, jak je na světě hezky... není tu nuda x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama