Vše se do ní ztrácí, vše z ní pramení

27. dubna 2012 v 16:02 | Skye |  Téma týdne
Minulost... Doba, která předcházela naší přítomnosti, která ji tvořila. Díky ní je dnes vše takové, jaké to známe. Náš svět má minulost, která mu dala tvar, národy mají minulost, která tvořila jejich kulturu, každý člověk má minulost, která ho formovala.

Někdo si minulost představí jako historii, rytíře na koních konající hrdinské skutky v okolí kamenných hradů, představa jiného může být více spirituální, jako proud vesmíru, do kterého se vše ztrácí.

Z minulosti ale zároveň pramení všechna naše moudrost, jsou v ní uloženy všechny zkušenosti. Chováme si v ní zážitky, které si chceme stále připomínat, stejně jako lidi, kteří se nám zapsali do srdce.

Jeden by řekl, že naši předci si už prošli všemi možnostmi, které se lidstvu mohou přihodit, vyzkoušeli všelijaké způsoby jak žít ve společenství, vést svůj národ, žít partnerský život, vychovávat potomstvo, jak se bavit, jak si obstarat potravu a jak ji nejlépe připravit, vymysleli si nespočet zlepšováků, které usnadňují život.

Naše generace by měla žít v dokonalém poznání, díky předaným zkušenostem od předchozích generací, jenomže tak tomu úplně není. Zdá se dokonce, jako by se minulost opakovala. Ne nadarmo existuje rčení "dějiny se točí pořád dokola". Nejspíš za to může samotná lidská podstata. Ještě pořád v nás dřímou geny, které z nás činí lovce a sobce. Prostředí kolem nás se změnilo, především díky naší práci a výzkumu, ale naše nitra si stále nesou ty stejné pudy o přežití a naše mysl je stále hýčkána, pokud vlastníme víc, než ostatní. To je prostě člověčí nátura, jenž se projevuje s každým novým životem. Takový lidský život je v toku dějin jen větším či menším plivancem, proto jedinec skoro nemá šanci žít perfektní život oproštěný od všeho špatného. Každý dělá chyby, je to způsob učení a cesty ke zdokonalení.

Je tedy na nás, jak rychle pochopíme, co je naším údělem tady na světě. Je na nás, jestli nám bude záležet pouze na sobě samých, nebo jestli budeme cítit štěstí právě tehdy, když díky nám bude šťastný ještě někdo další.

Minulost je nám v patách, drží se nás jako ocásek, nikdy jí nemůžeme úplně odhodit. Tím však není řečeno, že pokud je v ní nějaká temná skvrna, tak na ni musíme pořád myslet. Ne, můžeme se rozhodnout začít znovu a lépe. Získat kontrolu nad svým životem a jít dál, kupředu, vytvořit z budoucnosti minulost, která bude za něco stát.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 LukasLongr LukasLongr | E-mail | Web | 27. dubna 2012 v 17:48 | Reagovat

Hezký článek. Moc se mě líbí.

2 so-cute so-cute | 3. května 2012 v 8:47 | Reagovat

Po přečtení mě napadla další myšlenka snad související-nedávno jsem viděla nový triller M.Hrůzy, kde se zamýšlí nad tím, co dělat s naší nemocnou společností-zastavit se, přemýšlet a hledat původní hodnoty, ne jen žít naší konzumní společností...

3 Elandorn Elandorn | Web | 4. května 2012 v 17:36 | Reagovat

Krásný článek! Je v tom notná dávka filozofie... A nepokládá jen otázky, ale ukazuje nám i cestu kam jít... Kouzelné... Přemýšlení o minulosti, o budoucnosti, o člověku obecně... Tak pozoruhodné téma... X)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama