2. Francie

18. června 2012 v 22:23 | Skye |  1000 věcí, které mám ráda
Takovou zajímavou rubriku jsem založila, a kašlu na ní, no to by nešlo, to musím napravit. Věcí, které mi leží v srdci, je zatraceně mnoho, i když, určitě existují lidé, kteří chovají v oblibě daleko větší počet oblíbeností. Neberu to tu jako žebříček, spíš jako výčet. Co mě zrovna cvrnkne přes nos a já si díky tomu vzpomenu, co mám ráda.

Miluji cestování, ale o tom až v dalším článku. A mojí cestovatelskou vášní je Francie, země galského kohouta, nebo taky l'héxagon, jak říkají Francouzi.



Mohla bych o ní hovořit mnoha různými způsoby. Byla jsem v ní už několikrát, a přesto ji rozhodně nemám zmapovanou. Miluji její kouzlo a osobitost.


Tvoří jeden z pilířů Evropy, která je mi tak blízká díky romantické, někdy až drsné historii, která z ní dýchá. Francie si prošla mnoha stádii dějin, ale o tom jsme se všichni učili ve škole. Je to také kolébka novodobé demokracie, ale to přenecháme politikům a filozofům. My se raději budeme kochat její rozmanitou krásou.


Francie totiž není pouze Eiffelova věž, je to několik zcela rozlišných regionů, a právě tahle rozmanitost se mi líbí. Každý region je jako malá země. Má svou specifickou polohu, od které se odvíjí klima, od něhož se zase odvíjejí typické plodiny, které jsou posléze zpracovávány v typické pokrmy, a takhle bych mohla pokračovat. V každém regionu navíc najdete místní speciální sýry a odrůdy vín.


Mnoho lidí je třeba okouzleno Provencí a Azurovým pobřežím. Jak by ne, když se tyto jižní regiony vyhřívají v jasném slunci, pyšní se pitoreskními městečky, nechávají se omývat blankytným mořem a dýchají vůni levandule?


Jiní lidé si zase zamilují drsnější, ale o to pohádkovější severozápad, tedy Bretaň, nebo Normandii. Treba oblast Carnaku je doslova magickým místem, ty řady menhirů si tam mlčenlivě stojí snad už tisíce let, a vy, jak mezi nimi procházíte, cítíte zvláštní zemské vibrace, pokud jste citliví a necháte se unést.


A co třeba Le Mont Saint Michel? Ten si musí zamilovat snad každý. A je to vůbec ostrov, nebo není?

A Paříž! Mnohými považována za královnu měst, o čemž já trochu pochybuju, přece jen, naše Praha má převeliké kouzlo. Hlavnímu francouzskému městu se ale nedá upřít atmosféra, styl, romantika, malebná zákoutí, nezapomenutelné památky a další věci. Já si teď třeba (na záchodě x)) čtu knížku Obrázky z Paříže, od Jana Šmída, a jsem okouzlena jeho zážitky a vypravováním, protože on zobrazuje svůj vlastní život ve městě, tedy ne tak typické věci. Kdo ví, třeba se mi jednou taky podaří napsat takové zážitky ze života v cizině ;)

Do té doby ale nezbývá nic jiného, než dál cestovat a vdechovat atmosféru dalekých, a přece blízkých zemí. A nebo snad blízkých, a přece dalekých? ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama