I letos jsem letěla domů

21. srpna 2014 v 5:08 | Skye |  Finále v USA
Vítám se zpět!
No dobrá, omlouvám se za to sebestředné uvedení. Musím ale ujasnit, proč jsem tak dlouho nic nenapsala a nepřidala. Předně proto, že se mi jistou dobu nedařilo se na blog přihlásit. Nevím, v čem byla chyba, co nefungovalo nebo tak, ale prostě to nešlo. Pak jsem také měla spoustu práce se školou a tenisem, znáte to. A jak se jednou ze psaní vypadne, tak už se to veze. Prázdniny mi pěkně utekly a já jsem se až teď, znovu v Americe, dostala k tomu, abych začla psát o svých zážitcíh ze světa za velkou louží.
Rozhodla jsem se, že když jsem letos ten velký boss senior, nejzkušenější hřáč našeho týmu, tak že budu letos aktivní a produktivní. A že si budu zapisovat, co se mi přihodilo. Td už na to budu mít trochu jiný pohled, než když jsem sem jako nováček přiletěla. Proto bude zajímavé ty zápisky potom porovnat.

Našla jsem tu na úvod takové vylití mého srdíčka, které jsem napsala, když jsem o vánocích letěla domů. Tady ho máte :)

I letos jsem letěla domů, do Čech, abych tam strávila svátky vánoční mezi svými nejdražšími. Nevím, co bych bez rodiny dělala. Ta naše není nikterak veliká, ale drží ji pohromadě láska, porozumění a nekonečná vzájemná podpora. Tentokrát už to byl třetí rok, kdy jsem na ně měla jen krátkých pár týdnu. Letos to ale k mému štěstí byl celý měsíc! Neumíte si představit, jak je skvělé být zase v domě, kde jste žili celých předešlých dvacet let, zase ležet ve své posteli a hlavně být s těmi, které jinak denně vídáte pouze přes obrazovku počítače. A jak lahodně chutná všechno to české jídlo! Které je opravdové, ne vyrobené v továrně už od prvního atomu, jako tomu je u většiny toho falešného amerického jídla.
Taky vidět svoje kamarády bylo fajn. Přece jen, srdce člověka je tam, kde má svoji minulost. To je jako s trpaslíky z Ereboru, kteří nikdy nezapomněli na svůj domov a vydají se k Osamělé hoře s přesvědčením, že ho dobijí zpátky, i kdyby pro to museli porazit draka dštícího oheň. Ale to jsem odbočila do Středozemě a teď zpátky na sever Čech. S mojími nejlepšími kamarády už pár let vedeme tradici jakési "grilovací tour". Je nás víc, ale srdcem jsem já a mí dva kamarádi, a tak se střídáme v hoštění "opejkaček", "buřtovaček" či grilování. Jednou u nás, pak u kamaráda, pak u toho druhého kamaráda. V létě je to fajn, ale když pak na podzim odjedu, nastává problém. Jedinou možností je prosinec. Jenže kolik z vás už dělalo příjemný táborák v prosinci? Podotýkám, že tady na horách bývají obvykle slušně vysoké závěje sněhu. Jenže to mého praštěného kamaráda nezastaví! Chopí se lopaty, vykutá jámu zhruba v místech, kde leží jejich ohniště, bůhví kde sežene suché dřevo a začne táborničit. A věřte tomu nebo ne, ono to sezení na sněhu není o nic horší, než sedět kolem ohně uprostřed vychládající letní noci. Tedy, pokud se důkladně zabalíte do deky a oheň pěkně žhne.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Které evropské město jste ještě nenavštívili, ale chtěli byste?

Paříž 12.2% (11)
Londýn 13.3% (12)
Řím 10% (9)
Madrid 7.8% (7)
Dublin 11.1% (10)
Praha 4.4% (4)
Bratislava 4.4% (4)
Vídeň 6.7% (6)
Berlín 2.2% (2)
Budapešť 2.2% (2)
Helsinki 8.9% (8)
Moskva 4.4% (4)
Athény 7.8% (7)
Lisabon 4.4% (4)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama